Zámek v Luštěnicích

Luštěnický zámek vznikl pravděpodobně začátkem 18. stol. přestavbou starší tvrze. V letech 1760 –1774 byl upraven do dnešní podoby. Ve druhé polovině 20. století byl zámek opraven a dnes je v držení soukromých majitelů. Část budovy slouží jako byty, pošta, dříve zde bylo sídlo obecního úřadu. Na seznamu národních kulturních památek je od 3.5.1958. V letech 2013 - 2015 prochází komplexní nákladnou rekonstrukcí.

Základem stavby dnešního zámku je jednoduchá obdélná trojprostorová budova renesanční tvrze dochovaná ve sklepech a zčásti v přízemi západního křídla zámku. Snad již při vrcholně barokní přestavbě ve 30. letech 18. století bylo půdorysné schéma rozšířeno do dnešní podoby hlavní budovy půdorysu písmene U se zaoblenými vnitřními nárožími nádvoří. Budova je jednopatrová, pouze v střední část západního křídla je o poschodí vyšší. K hlavnímu západnímu průčelí jsou po obou stranách symetricky připojeny čtvercové třípodlažní pavilony zakončené původně atikami.

Za Scherzerů byl zámek v letech 1760-74 dále upravován do podoby, která až na drobné detaily setrvala dodnes. Pozdně barokní jsou především zavěšené pilastry s dekorativním dříkem ve fasádě 1. a 2. patra vstupního rizalitu stejně jako polokruhově vytažená korunní římsa nad hlavním vstupem s prolamovanou atikou po stranách. Místnosti přízemí jsou zaklenuté českou plackou či valenou klenbou s výsečemi, ve vyšších podlažích se původní vzhled interiérů nedochoval.

Dnešní a nedávná podoba zámku (najeďte na obrázek myší)


Dnešní luštěnický zámek patří k nejlepším ukázkám pozdního baroka. Trojkřídlý dvoupatrový komplex na půdorysu písmene U je v zadní části doplněn malým nádvořím, do kterého ústí rozšiřující se zahradní průčelí. Základem celé stavby je totiž nejstarší část, zřetelný zbytek renesanční tvrze. Ta je zachovalá ve sklepní části severozápadního dílu západní poloviny zámku a v určitém rozsahu také v přízemním zdivu. Barokní novostavba vyniká plackovými a valenými klenbami s pětibokými výsečemi v přízemí a ústřední průchozí síni. Hlavní západní fasádu zdobí dvoupatrové rizality, nadokenní římsy a četné vikýřky, bývalý lesk je ale již dávno pryč.

Kdy přesně vznikla luštěnická tvrz, není známo, zřejmě to však bylo někdy v 15. století. Její držitelé se často střídali, zásadní zlom ale přišel teprve roku 1739, kdy obec získal Josef Scherzer z Kleinmühlu (místními familiérně nazývaný Šercer z Malomlýnku). Nepohodlná tvrz mu již nevyhovovala, kolem roku 1760 proto nechal na jejím místě vystavět trojkřídlý barokní zámek. Nový objekt byl stromořadím spojen s letohrádkem Sanssouci (dnešní Josefov) a sloužil jako letní sídlo vrchnosti. Scherzerové ho však ještě do konce 18. století prodali Gallasům, kteří měli hlavní sídlo v sousedních Horkách. Luštěnický zámek se změnil v kanceláře a začal pomalu chátrat.

Opravy začaly teprve ve druhé polovině 20. století poté, co zámek přešel do majetku československého státu. Při celkové rekonstrukci v roce 1967 ale došlo i k několika nevhodným úpravám, které cennou stavbu znehodnotily. Budova se stala sídlem MNV, pošty a zdravotního střediska. Část objektu byla upravena na byty. Po roce 1989 získali zámek potomci původních majitelů. Se znepokojením však zjistili, že s rekonstrukcí musejí začít znovu. Opravy však směřovaly spíše k zabezpečení havarijního stavu objektu, než k jeho celkové rekonstrukci. Budova zámku byla proto dlouhá léta ponurá a neútulná. To se změnilo v druhé polovině roku 2014, kdy současný vlastník zámku začal s jeho kompletní opravou. V roce 2015 byla dokončena renovace fasády a střechy, v dalším období probíhá rekonstrukce interiérů a také venkovní zahrady.

Další informace

Zámek v proměnách času